Volný pohyb osob

Vnitřní trh Evropské unie je definován jako prostor bez vnitřních hranic, na kterém jsou zajištěny 4 svobody pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Svoboda pohybu osob zahrnuje přesuny za prací, podnikáním, studiem nebo turistikou. Týká se tedy osob hledajících zaměstnání v jiných členských státech, podnikatelů, studentů, důchodců, rentiérů i dalších nevýdělečně činných osob.

Základním pilířem volného pohybu osob je pohyb pracovníků upravený články 39-42 Smlouvy o založení ES. Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají podle Smlouvy o založení ES stejný přístup na trh práce v jiné členské zemi jako vlastní občané daného státu. Nemohou být přitom diskriminováni na základě státní příslušnosti. Stejné zacházení se týká i hledání práce, využívání veřejných služeb zaměstnanosti, odměňování nebo například propouštění.

Členské státy mohou na volný pohyb pracovníků uplatnit přechodné období. Čeští uchazeči o zaměstnání nadále potřebují pracovní povolení v Belgii, Rakousku a Německu. Německo již deklarovalo, že od 1. ledna 2009 uvolní přístup na pracovní trh Čechům s vysokoškolskými diplomy.

Přechodné období bylo v případě států vstoupivších do EU v roce 2004 (s výjimkou Malty a Kypru) sjednáno na 3+2+2 roky, maximálně tedy do roku 2011. V roce 2009 dojde k jeho dalšímu přezkoumání a členské státy budou muset dokázat, že zachování přechodného období je odůvodněno ohrožením jejich pracovních trhů.

Informace o zaměstnávání v jiných členských státech včetně nabídky volných pracovních míst naleznete na portálu EURES.

Přechodné období se naopak netýká svobody usazování. Ta podle Smlouvy o založení ES zahrnuje právo zahajovat a provozovat samostatně výdělečnou činnost, jakož i zřizovat a řídit podniky.

Pohyb studentů, důchodců a rentiérů není ve Smlouvě o založení ES ošetřen. Osoby nevýdělečně činné získaly právo na volný pohyb plošně v roce 1990, kdy Rada přijala tři směrnice upravující danou problematiku. Volný pohyb v případě studentů je vázán na dvě podmínky: student musí míst dostatečné množství finančních prostředků a musí mít v hostitelském státu uzavřeno zdravotní pojištění. Obdobné podmínky se vztahují i na důchodce.

Uznávání kvalifikace

S volným pohybem osob úzce souvisí problematika uznávání kvalifikace. Jak zaměstnanci, tak osoby samostatně výdělečně činné musí v případě, že je činnost regulovaná, doložit kvalifikační předpoklady. Získali-li kvalifikaci v jiném členském státu, řídí se podle ustanovení směrnice 2005/36/ES, která upravuje systém uznávání kvalifikace v EU. Směrnice nahradila systém obecných a oborových směrnic.

Seznamy regulovaných profesí v jednotlivých členských státech naleznete na specializovaných stránkách Generálního ředitelství pro vnitřní trh. 

Sociální zabezpečení

K tomu, aby se osoby mohly po Unii bez problémů pohybovat, bylo třeba také harmonizovat předpisy týkající se sociálního zabezpečení. Základní normou se stalo nařízení 1408/71 určující, do kterého systému bude osoba spadat při přesunu do jiného státu EU. Platí základní pravidla: na jednotlivce se vždy vztahují pouze předpisy jednoho členského státu a  osoba je pojištěna v zemi, kde vykonává profesní činnost. Výjimku tvoří vyslaní pracovníci v rámci volného pohybu služeb a tzv. zvláštní kategorie osob (například námořníci). Příloha VII nařízení obsahuje výjimečné případy, kdy osoba přispívá do dvou systémů. Tyto výjimky se však stanou minulostí poté, co vstoupí v účinnost nařízení 883/04, které nahradí nařízení 1408/71. 

Více informací o systému sociálního zabezpečení v Unii obsahuje například brožura „Předpisy Společenství v oblasti sociálního zabezpečení: jaká máte práva, jestliže se pohybujete v rámci Evropské unie“ vydaná Evropskou komisí.

Schengenský prostor

Volný pohyb osob prohloubilo zavedení tzv. schengenského prostoru, který vyústil v odstranění systematických kontrol na vnitřních hranicích členských států.

Hlavními principy schengenského prostoru jsou:

• odstranění kontrol na vnitřních hranicích, jejich nahrazení přísnějšími kontrolami na hranicích vnějších,
• společná definice pravidel pro překračování vnějších hranic,
• vybudování oddělených leteckých terminálů pro osoby cestující uvnitř schengenského prostoru,
• harmonizace pravidel týkajících se podmínek vstupu a krátkodobých víz,
• koordinace mezi orgány dohlížejícími nad hranicemi,
• definice role přepravců vboji proti ilegální imigraci,
• společná pravidla pro uchazeče o azyl,
• posílení spolupráce vkriminální oblasti,
• vytvoření Schengenského informačního systému.

Občané Evropské unie se uvnitř schengenského prostoru mohou pohybovat s platným průkazem totožnosti.

Detailní informace o schengenském prostoru naleznete na stránkách Euroskop.cz.

Údaje o pohybu občanů třetích států po schengenském prostoru obsahuje informační materiál Ministerstva zahraničních věcí.